Lipno

Lipenská přehrada

Stavba přehrady s elektrárnou na Lipně má své historické kořeny ve snaze lidí čelit ničivé síle řeky a zároveň vodní sílu využívat ke svému užitku - v dopravě, použitím vodního kola nebo vodních turbín. Ničivá síla Vltavy se před stavbou lipenské přehrady projevovala při častých povodních. Dnes velké vody připomínají pouze zápisy ve starých kronikách a dochované rysky vodočtů na stěnách domů a na skalách, například u Českého Krumlova nebo u Dívčího Kamene.

Lipenská přehrada je součástí vltavské kaskády a je jejím nejvýše položeným stupněm. Leží v horském terénu, na hranici Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Gigantická údolní nádrž Lipno byla vybudována v letech 1952 - 1959 na horním toku Vltavy. Její vody zalily převážnou část rozlehlé vltavské kotliny s četnými nevytěženými rašeliništi. Plocha hlavní nádrže Lipno je asi 4650 ha, objem 306 milionů m3, nadmořská výška 726 m (při maximálním vzdutí lipenské hladiny). Malým výběžkem v severozápadní části přesahuje do území okresu Prachatice. Malá vyrovnávací nádrž (Lipno II), spojená s hlavní nádrží podzemním tunelem, je nad Vyšším Brodem. V době, kdy toto dílo vznikalo, bylo ojedinělým technickým řešením, umístěným do mimořádných přírodních podmínek. Přehrada Lipno nahrazuje některá stávající i starší technická elektrárenská díla ležící mezi Lipnem a Vyšším Brodem.

Nad hrází se rozprostírá od Lipna k Želnavě v délce 48 km mělké přehradní jezero. Hráz je situována tam, kde ploché údolí horního toku Vltavy přechází ze spádu 0,45 ‰ do prudkého klesání (až 27 ‰).

I když byla stavba Lipna zahájena v roce 1952 a dokončena v roce 1960, pracuje celá soustava bez závad a poruch a znamená významnou pomoc v bilancování elektrické energie v naléhavých odběrových situacích. Regulace režimu turbozařízení je řízena centrálním energetickým dispečinkem.

Lipno jako vodní dílo hraje velkou roli pro vodohospodáře a energetiky. Stalo se také významnou rekreační oblastí s nespočetnými možnostmi letní i zimní turistiky a sportu..